Knihkupectví - antikvariát M.Bartunek

SVĚDKOVÉ Z TOVÁRNY NA SMRT

Friedler.Siebertová.Kilian

Členové zvláštního židovského oddílu, známého jako sonderkommando, byli jedinými očitými svědky masového vraždění ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Brzezinka. Nikdo jiný kromě pachatelů samotných nesměl vědět, co se v osvětimské továrně na smrt odehrává. Členové sonderkommanda nebyli však pouhými svědky museli vykonávat tu nestrašnější práci, kterou si lze představit, byli totiž nuceni udržovat mašinerii smrti v chodu: prováděli přípravy pro hromadné vraždy nevinných obětí, statisíců lidí, včetně dětí a žen. Pomáhali při svlékání lidí před jejich vstupem do plynových komor, dopravovali jejich mrtvoly do pecí krematoria nebo je pálili na hranicích a odklizovali jejich popel. Protože však úkolem továrny na smrt nebylo jen vraždit, ale i vytěžit ze zavražděných, co se dalo, museli vězni zvláštního komanda mrtvolám nejdříve vytahovat zlaté zuby a stříhat vlasy. Šaty, peníze, šperky, zubní zlato, vlasy a dokonce i popel mrtvých to vše přinášelo nacistickému státu zisk. Kromě toho čistili plynové komory, skládali a třídili šaty, prádlo, boty a ostatní věci po mrtvých. Někdy se stávalo, že se museli zúčastnit i přípravy vraždy vlastních rodičů, ženy, bratrů nebo sester a potom je spálit. Každý, kdo se zdráhal, byl okamžitě zavražděn. Většina z nich nepřežila. Sonderkommando nesměl nikdo opustit živý, všichni museli pracovat tak dlouho, až buď zemřeli vysílením nebo byli prostě ubiti a nahrazeni dalšími vězni. Někteří umírali dobrovolně aby unikli hroznému osudu, vrhali se do plynových komor nebo se nechali zastřelit. Mnoho vězňů zvláštního komanda upadlo do apatie a beznaděje. Ale ne všichni byli ochotni kapitulovat a zemřít bez boje. Od října 1943 plánovala skupina uvnitř zvláštního komanda povstání. Tito muži věděli, že tím snížili vlastní šance na přežití na minimum. Tyto vězně držely při životě společné plány a naděje, že se budou moci krvavě pomstít alespoň na některých nenáviděných esesácích a že povstání zvláštního komanda se stane historickou výstrahou před masovou genocidou V letech 1942 a 1945 přidělily jednotky SS k této speciální skupině vězňů celkem více než 2100 mužů, z nichž osvětimské utrpení přežilo pár desítek. Příslušníci sonderkommanda prožívali nevýslovná psychická muka. Jen několik z nich nalezlo sílu a slova, aby vydali svědectví o tom, jak masové vraždění v Osvětimi-Brzezince skutečně probíhalo a čím oni sami museli projít.. Pro české čtenáře je kniha přínosem nejen proto, že v sonderkommandu pracovali i Češi a Slováci, ale i proto, že popisuje mimo jiné osud tzv. terezínského rodinného tábora, který byl součástí příprav na povstání. Autorům knihy Svědkové z továrny na smrt se podařilo přimět ty, kteří přežili, aby o nepopsatelných hrůzách vyprávěli. Jejich autentická svědectví se stala základem pro knihu, při jejíž četbě tuhne krev v žilách a která ukazuje, že lidské zlo nezná žádných hranic. Andreas Kilian, nar. v roce 1974, studoval historii a literární vědu a v současnosti pracuje jako externí spolupracovník pro Fond nuceně nasazených pracovníků. Eric Friedler, nar. roku 1971 v Sydney, je autorem řady dokumentárních filmů. Působil jako člen redakce stanice ARD Report v Baden-Badenu a Mohuči. Dnes je redaktorem kulturního oddělení televize NDR. Barbara Siebertová, nar. r. 1964, vystudovala etnologii. Pracuje jako novinářka na volné noze a autorka pro televizi a rozhlas ARD.